dnes ráno jsme společně s Martinem a našim indickým kolegou z práce Nishanthem vyrazili na průzkum 'hlavního města horských drah' - Six Flags Magic Mountain (oficiální stránky). Slunná Kalifornie připravila jeden ze svých slunných dnů, což se nám později docela hodilo.
Horské dráhy tu jsou rozděleny podle úrovně vzrušení - málo, středně, maxi. Nejspíš to určují dle intenzity ječení. My začali pěkně z ostra. Na začátek jsme si dali tři maxi za sebou.
Obzvlášť povedená byla dráha Tatsu. Člověk visí v sedačce břichem dolů, ruce a nohy mu visí do prostoru. Protože během jízdy není vidět dráhu, mělo by to navozovat pocit letu. Stejný pocit letu má asi myš, když ji chytí orel za hřbet a nese si ji do hnízda.
Můj žaludek byl prvními jízdami tak překvapený, že ani nestihl začít protestovat. Nishanthův žaludek byl pohotovější a poradil svému majiteli, že ještě jeden max a jde ven. Zvolili jsme proto oddychový vodní sjezd. Pustili nás v kulatém gumovém člunu korytem s divokou řekou. Člun se točil, voda cákala, lidi výskali. Mělo to jedinou chybu - voda je mokrá. Ještě že kalifornské sluníčko časem usušilo jak naše oblečení, tak můj foťák, peníze a pas.
Po tomto osvěžujícím zážitku jsme s Martinem statečně pokračovali ve zdolávání suchých horských drah. Zajímavá byla dráha Superman. Vystřelí vozíky tak rychle, že během 6 sekund dosáhnou rychlosti 100 mil za hodinu. Dráha nejprve jede vodorovně, potom se ale stočí kolmo do nebe. Vozíky gravitací zastaví a následuje volný pád pozadu. Doporučuju.
Časem jsme přišli na to, že všechny horské dráhy jsou na jedno brdo. Připoutají vás a v šílené rychlosti s vámi motají na všechny možné i nemožné strany. Jde o to zmást tělu směry. Pevně doufám, že můj žaludek už teď zmatený není a pošle večeři správným směrem - dolů.
jirka
Natěšení čekáme, až se otevřou parku. Hlavně naše žaludky se nemůžou dočkat.
Zdálky okukujeme, co si na nás připravili.
A je to tu! Začínáme na Tatsu. Proč všichni tak ječí?
foto MartinNejprve po předu a pak zpět stejnou cestou. A pěkně fofrem.
A další dráha. The Riddler’s Revenge. Nejdřív ji okoukneme ...
... a už letíme. Po cestě budeme 6x hlavou dolů.
Na člunu po divoké vodě. Ani ne sekundu po konci následujícího videa jsme byli jak vodníci.
Odpočinek na vyhlídkové věži. Horské dráhy všude kolem.
foto Martin
foto Martin
foto Martin
Pěkně nás povozily.
Žádné komentáře:
Okomentovat