Ahoj,
velkým zážitkem je tu jízda taxíkem a pravděpodobně i autem obecně. Nevím, jestli bych si tu troufl vyjet autem.
Platí tu jiné silniční předpisy než u nás
- vzdálenost mezi jedoucími vozidly nesmí být větší než délka auta, protože jinak do vzniklé mezery okamžitě někdo vjede
- vzdálenost mezi vozidly čekajícími v koloně nesmí umožnit proklouznout žádnému chodci
- počet aut jedoucích souběžně po silnici nezávisí na počtu pruhů ale na šířce vozidel
- pokud se na semaforu rozsvítí červené světlo, znamená to: Zrychli, co to jde
- pokud nic nejede, mají červená a zelená stejný význam
- auto bez klaksonu není způsobilé k jízdě
- chodec je nepřítel
Chodci to tu nemají lehké. Jednou jsme chtěli přejít a přijíždějící auto na nás bliklo, ze můžeme. Až v okamžiku, kdy nám projelo těsně před nosem, jsme zjistili, že to bliknutí nejspíš znamenalo 'zmizte, jedu'. Zatímco v Česku zatroubení znamená 'co děláš, blbče', tady to znamená 'bacha jedu a myslím si, ze mám přednost'. Troubí tu všichni a pořád, nikdo to ale nebere osobně.
Za jízdy se dá dělat spousta věcí. Během dnešní jízdy z práce mi například taxikář dokázal napsat účtenku a vrátit peníze. Když si ve 100 kilometrové rychlosti svítil zapalovačem na hodinky, aby zjistil kolikátého je, jsem se trochu bál. Při jízdě místním taxíkem si také často vzpomenu na reklamu, kde se snaží cestující jakousi tyčinkou umlčet zpívajícího taxikáře a ten si potom pustí rádio se stejnými orientálními žalozpěvy.
Skutečně je to divočina. Kdyby o tom chtěli natočit dokument, jmenoval by se Rychle a zběsile.
jirka
Žádné komentáře:
Okomentovat