lutodas: Turecko

Ahoj,

částečně jsem vystřízlivěl z okouzlení Tureckem. Dosud jsme se pohybovali v lepších částech města. Dnes (neděle) jsem viděl i trochu jiný İzmir. Kousek od moderního centra je možné vidět polorozpadlé baráky, špínu v ulicích.

Navštívili jsme místní hrad s poetickým jménem Kadifekale, muzeum vykopávek Agora a další pamětihodnosti.

Dostali jsme se i na místní tržiště. Zde jsem získal cennou zkušenost s nakupováním orientálním stylem a se smlouváním. Cennou a hlavně docela drahou zkušenost.
Zastavil nás jeden Turek. Začal se vyptávat odkud jsme, jak se nám tu líbí a nakonec nás pozval do svého obchodu s koženými bundami. Martin si chtěl jednu koupit, tak jsme šli. Nejspíš bychom ale šli i jinak, protože byl neuvěřitelně neodbytný.
Zavedl nás do takového zastrčeného krámku, posadil do křesílek a nechal přinést kávu. Po kávičce si začal Martin zkoušet koženě bundy. Když si konečně vybral, začalo smlouvání. Podařilo se mu usmlouvat cenu ze 195 až na 100 Euro.
Pak jsem přišel na řadu já. Statečně jsem odolával tvrzením, ze kožené bundy nenosím. Přesto jsem si jich musel pár vyzkoušet, abych se přesvědčil, jak mi sluší. Ptali se mě jakou barvu bych si přál. Odpověděl jsem, že růžovou - doufal jsem, že takovou koženou bundu nebudou mít. Měli.
Nakonec jsem ale odolal. Ještě ale nebylo dobojováno. Na řadu přišly kožené tašky a pásky. I to jsem přestal. Když už jsem si myslel, že mám vyhráno, nabídl mi Turek, ze mě zavede do obchůdku svého známého. Budu si moci koupit pěkné suvenýry. Byl jsem rád, že se konečně dostaneme pryč, tak jsme na to kývli.

Dostali jsme se do dalšího obchůdku a začalo to nanovo. Nakonec jsem neodolal, vybral suvenýry a cenu domluvil na 120 lir. Při placení jsem ovšem udělal chybu. Dal jsem prodavači 150 lir. Protože "neměl" zpátky, získal jsem výhodně ještě jednu věc. Přestože stala 85 a trhalo mu to srdce, nechal mi ji za 30 jako svému příteli. Prostě strašně výhodný nákup. Martin si jako suvenýr koupil vodní dýmku za 40 Euro. Turci prostě umí obchodovat.
Lira je asi za 16 Kč. Radši jsem to ještě nenásobil.

Odpoledne jsme na tržiště vyrazili znovu. Tentokrát jsme na každou otázku 'My friend, where are you from?'' (Příteli, odkud jsi?) odpovídali 'No money'. Přátel jsme tam potkali hodně, ale podařilo se nám projít celým tržištěm bez utracení jediné liry.

Zítra (v pondělí) zase začíná práce. Mám obavu, ze to bude stejná honička jako v pátek.

těším se na vás
jirka

İzmirská zátoka

Zvětšit mapu

Noční pohled z oken hotelu stojí za to.